|
|
Zařazení barevné pšenice "AF ZORA" s vysokým obsahem antokyanů na parametry užitkovosti nosnic na konci snáškového cyklu
Schořová, Michaela
Hypotézou provedeného pokusu bylo zjistit vliv antokyanů z černé variety pšenice AF Zora na reprodukční parametry nosnic vyřazených z chovu (>72 týdnů věku). Pro pokus byly použito 120 nosnic Rodajlendky bílé a byly rozděleny do dvou skupin – kontrolní a pokusné v šesti opakováních. Pokusná skupina byla krmena krmnou směsí s obsahem 60 % barevné pšenice AF Zora a kontrolní skupina 60 % běžné pšenice odrůdy Vanessa. Pokus trval 18 týdnů během kterých byly sledovány spotřeby krmiva, snáška, kvalita vajec, pevnost kostí, antioxidační aktivita a fytoestrogenní aktivita. Pozitivní vliv antokyanů se průkazně projevil na snášce (P<0,05) u pokusné skupiny, zároveň ale byla u této skupiny o cca 2 g menší hmotnost jednoho vejce a zhoršená kvalita skořápky. Dále u vajec pokusné skupiny byly vyšší haughovy jednotky (P<0,01). Nebyl potvrzen vliv antokyanů na antioxidační aktivitu stanovenou pomocí metody FRAP. Fytoestrogenní aktivita stanovená pomocí exprese mR-NA vitellogeninu (VTG 1 a VTG 2) nebyla potvrzena.
|
|
|
Využití hořčíku u nosnic
Jandová, Eliška
Diplomová práce se zabývá stanovením retence hořčíku v organismu. Pro experiment byly použity kuřice nosného typu hybrida Bovans Brown od 14. týdne věku. Slepice po celou dobu pokusu byly krmeny ad libitum krmnou směsí s indikátorem oxidem chromitým. Od zahájení snášky byly každý den odebírány vejce pro stanovení pevnosti skořápky. Bilanční stravitelnost hořčíku byla zjišťována ve třídenních periodách. Spotřeba krmiva byla zjišťo-vána indikátorovou metodou. Průměrná bilanční stravitelnost hořčíku z krmné směsi byla 55,1 %. Maximálních hodnot, okolo 58 %, dosahovala mezi 40 – 60 dny po snesení 1. vej-ce. Průběh retence hořčíku od 43. dne před snesením 1. vejce a 73. den po snesení 1. vejce lze vyjádřit polynomickou rovnicí 2. stupně: Y= -0,0009x2 + 0,1316x + 54,12; R2 = 0,6414. S postupující snáškou a hmotností vajec se zvyšovala denní retence hořčíku, která byla před zahájením snášky 127 mg. Během snášky bylo v těle nosnice denně zadržováno 179 – 196 mg hořčíku. Průměrný obsah hořčíku ve skořápce byl 3,771 ± 0,2131 g/kg. Za celé bilanční období byla průměrná spotřeba krmiva 120,13 g. V hodnocení kvality vajec od 17. do 29. týdne věku se všechny hodnoty shodovaly s technologickým návodem daného hybrida.
|
|
|
Hmyz – složka krmiv pro drůbež: ekonomické souvislosti a marketingová strategie.
Konečný, Lukáš
Bakalářská práce se zabývá hmyzem, jakožto složkou potravy drůbeže z ekonomického a marketingového hlediska. Práce je rozdělena na dvě části, tj. literární rešerše, která zahrnuje historii, legislativu, odborné články a studie zabývající se problematikou hmyzu v krmivech pro drůbež. V druhé části se budeme věnovat hmyzím krmivům společnosti Underground Food, průzkumu trhu, vyhledávání dalších hmyzích krmiv pro drůbež a porovnání cen těchto krmiv obsahující hmyzí složku. V závěru je navrhnuta marketingová strategie s cílem zviditelnit krmiva drůbeže s obsahem hmyzu.
|
|
|
Vliv technologie ustájení na užitkovost nosných slepic
KRICNEROVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá porovnáním technologie ustájení nosnic. Cílem práce bylo ve vybraném podniku porovnat parametry užitkovosti nosnic, které byly chované v odlišných technologiích, a to v obohacených klecích a ve volném systému v halách s podestýlkou. Pro produkci konzumních vajec je v podniku využívaný nosný hybrid Lohmann Brown Lite v obou technologiích. Do sledování byla zařazena data z let 2015-2020. Vzhledem k počtu dat byl zvolen 9měsíční snáškový cyklus.
|
|
| |
|
|
Minerální výživa u nosnic
Bielanová, Milena
Abstrakt Práce shrnuje základní poznatky z fyziologie trávení a produkce vejce a z minerální výživy nosnic. Pojednává o potřebě minerálních látek pro správný vývoj kostry drůbeže i pro produkci kvalitních vajec s minimálním počtem nekvalitních vajec s porušenou skořápkou, nebo bez skořápky. Část je věnována také poruchám organismu při nesprávném zásobení minerálními látkami. Poslední kapitola se zabývá analýzou a posouzením 10 směsí pro kuřice od 17. týdne věku do 2 % snášky a 10 směsí určených pro nosnice do 45 týdnů věku. Z hodnocených směsí při porovnání obsahů vápníku a fosforu s normou potřeby živin pro danou kategorii odpovídala pouze jedna krmná směs pro kuřice od 17. týdne, přesto ale měla o 8 % nižší obsah dusíkatých látek, a ze směsí pro nosnice do 45. týdne snášky neodpovídala potřebě živin ani jedna směs. Ze zjištěných údajů vyplývá, že výrobci krmných směsí by měli více hlídat složení směsí a kvalitu komponentů a kontrolovat namíchané směsi na výstupu před prodejem, aby nedocházelo ke zbytečným soudním sporům mezi výrobci krmných směsí a producenty vajec.
|
|
|
Zkrmování pšenice s vyšším obsahem anthokyanů u nosnic v závěru snášky
Trněná, Iva
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vliv zkrmování pšenice s vyšším obsahem anthokyanů u nosnic na konci snáškového cyklu v porovnání s krmením běžnou pšenicí bez anthokyanů. Mezi hodnocené parametry byly zahrnuty hmotnost slepic, spotřeba krmiva, snáška, hmotnost a kvalita vajec a biochemický profil krve nosnic. Do experimentu bylo použito 30 nosnic hybridní kombinace Bowans Brown v 69 týdnech věku. Nosnice byly rozděleny do dvou skupin po 15 kusech. První skupina byla kontrolní, krmená běžnou odrůdou pšenice Bohemia s nízkým obsahem anthokyanů a druhá skupina byla pokusná - krmená barevnou pšenicí odrůdy RU 687-12 s vysokým obsahem antokyanů. V rámci experimentu se u nosnic sledovala snáška vajec, spotřeba krmiva, hmotnost zvířat a byly vyhodnoceny jakostní znaky vajec. Při ukončení pokusu byla odebrána krev na biochemické vyšetření. Výsledky obou skupin byly mezi sebou porovnávány. Z výsledků statistického posouzení vyplývá, že krmení pšenicí RU 687-12 průkazně ovlivnilo spotřebu krmiva a snášku, která byla vyšší než u skupiny pokusné. Vejce slepic pokusné skupiny měla ale průkazně nižší hmotnost. Nicméně celková produkce vaječné hmoty byla u pokusné skupiny průkazně vyšší (P = 0,04). Při sledování kvality vajec bylo zjištěno průkazně vyšší zastoupení žloutku a vyšší hmotnost žloutku, ale také nižší zastoupení bílku ve vejcích pokusné skupiny. Biochemickým rozborem krve byla prokázána vyšší koncentrace albuminu v krevní plazmě nosnic pokusné skupiny. Ostatní sledované parametry se průkazně nelišily. Na základě výsledků experimentu můžeme konstatovat, že zkrmování pšenice s vyšším podílem anthokyanů mělo pozitivní vliv na užitkovost nosnic vyjádřenou počtem vajec, produkcí vaječné hmoty a vyšším podílem žloutku.
|
|
|
Zařazení pšenice s purpurovým perikarpem do krmné směsi nosnic v první fázi snášky
Straňáková, Lucie
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit zařazení pšenice s purpurovým perikarpem do krmné směsi nosnic v první fázi snášky do 38. týdne věku. Bylo zjišťováno, zda pšenice s vyšším obsahem antokyanů pozitivně či negativně ovlivňuje parametry užitkovosti nosnic a kvalitu vajec. K pokusu bylo použito celkem 30 nosnic hybridní kombinace Isa Brown na počátku snáškového cyklu od 19. týdne věku. Nosnice byly rozděleny do dvou skupin. Do krmné směsi nosnic pokusné skupiny byla zařazena pšenice s purpurovým perikarpem RU 687-12 s vyšším obsahem antokyanů. Ke krmení kontrolní skupiny byla použita krmná směs, která obsahovala běžnou pšenici odrůdy Bohemia s nízkým obsahem antokyanů. V rámci pokusu byla sledována snáška vajec, spotřeba krmiva a byla hodnocena kvalita vajec. Získaná data byla statisticky vyhodnocena a z výsledků experimentu vyplývá, že kontrolní skupina vykazovala průkazně (P<0,05) vyšší snášku vajec. U kontrolní skupiny byla také statisticky prokázána (P<0,05) vyšší spotřeba krmiva na slepici a den. Z výsledků kvalitativního rozboru vajec vyplývá, že kontrolní skupina měla statisticky průkaznou (P<0,05) vyšší hmotnost vajec. U kontrolní skupiny byla průkazně (P<0,05) větší délka vejce. Všechny ostatní sledované parametry byly statisticky neprůkazné. Z výsledků realizovaného experimentu vyplývá, že pšenici RU 687-12 s vyšším obsahem antokyanů se nedoporučuje použít do krmných směsí pro nosnice na počátku snáškového cyklu, protože negativně ovlivňuje jejich užitkové vlastnosti a kvalitu vajec.
|
|
|
Vliv alternativních krmiv na parametry užitkovosti nosnic
Matějková, Jana
Diplomová práce se zabývá dvěma experimenty s netradičními krmivy. Během prvního pokusu byl sledován vliv přídavku Ostropestřece mariánského do krmné směsi nosnic na snášku a kvalitu vajec. Druhý pokus sledoval vliv přídavku pšenice odrůdy Citrus s vyšším obsahem karotenoidů na snášku a parametry kvality vajec. Obě směsi byly předkládány nosnicím hybrida Isa brown. Vliv těchto dvou krmiv byl porovnáván se skupinou nosnic, které byly krmeny kontrolní krmnou směsí s obsahem běžně dostupné odrůdy pšenice. V průběhu experimentu byl pozorován průkazný rozdíl (P < 0,05) v případě ukazatele barvy žloutku. Po vyhodnocení získaných dat v programu STATISTICA 12 byl zjištěn pozitivní vliv pšenice odrůdy Citrus na barvu žloutku a na hmotnost sneseného vejce, naopak spotřeba krmné směsi byla v porovnání s kontrolní směsí průkazně (P < 0,05) vyšší. V případě pokusné skupiny, které byla předkládána pokusná směs s přídavkem Ostropestřece mariánského, byla průkazně (P < 0,05) menší spotřeba krmiva oproti kontrolní skupině a měla průkazně (P < 0,05) menší počet snesených vajec na skupinu a den.
|
|
|
Ileální stravitelnost vápníku v závislosti na tvorbě skořápky
Jaroš, Jaromír
Cílem pokusu bylo sledování změn ileální stravitelnosti vápníku a fosforu v průběhu tvorby skořápky. Pokus byl proveden na 350 nosnicích hybrida Lohmann LSL-Classic snášejících běloskořápečná vejce. V době pokusu byla nosnicím předkládána směs De-Heus N1 Power s přídavkem 0,5 % oxidu chromitého v dávce 115 g/ks/den. Bylo vytvořeno 5 skupin dle času vyhodnocení T1 (5–6 hodin po snášce), T2 (7–8 hodin po snášce), T3 (9–10 hodin po snášce), T4 (11–12 hodin po snášce), T5 (13–14 hodin po snášce). Pro každou z těchto skupin bylo provedeno 6 opakování. Všechny nosnice byly ustájeny ve stejných podmínkách obohacených klecí. Zjištění ileální stravitelnosti vápníku a fosforu proběhlo indikátorovou metodou. Prvních 10 hodin po snesení vejce se stravitelnost vápníku pohybovala v téměř stejných hodnotách 61–62 %. Statisticky průkazné navýšení stravitelnosti nastalo u skupiny T4, cca 12 hodin po snášce, a to na hodnotu 75 %. Stravitelnost fosforu vykazovala kolísavý charakter napříč všemi skupinami. Rozšíření studie na celou dobu tvorby skořápky by ukázalo ucelenější pohled na danou problematiku.
|
host ::
RSS.